Hřib smrkový

Roste od Června do Listopadu

Jedlí

Kuchyňské využití:
Můžeme jej využít do směsi, omáček, polévek a různých masitých pokrmů, ale také nakládat nebo sušit. Patří mezi nejoblíbenější a nejchutnější houby. 

Vliv na zdraví:
Z hřibu smrkového byl izolován například BEL lektin s protirakovinnými účinky. Mimo to obsahuje polysacharidy α-glukan a α-glukogalaktomannan s protizánětlivými účinky, významné množství ergosterolu a selenu, některé esenciální aminokyseliny, mastné kyseliny a podobně. Čínští léčitelé jej používali k léčení ischiasu, tetanu nebo při bolestech v končetinách.

Biotop a rozšíření:
Vyrůstá hojně v jehličnatých i listnatých lesích, zejména pod smrky a buky. Objevuje se většinou ve skupinách a upřednostňuje lokality s kyselým podložím. Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň. 

Hřib dubový

Roste od Května do Listopadu

Jedlí

Kuchyňské využití:
Všestranně využitelná jedlá houba.

Biotop a rozšíření:
Roste hojně, obvykle ve skupinách v listnatých nebo smíšených lesích, ale i v parcích, na hřbitovech a hrázích rybníků. Nejčastěji se objevuje pod duby a habry, vzácněji jej ale můžeme nalézt i pod jinými listnáči.
Vyskytuje se zejména v nižších polohách v oblasti teplomilné květeny. 

Hřib borový

Roste od Květena do Listopadu 

Jedlí

Kuchyňské využití:
Jedná se o výbornou jedlou houbu, kterou bychom však měli spíše chránit. Byla zařazena do Červeného seznamu zranitelných druhů a navíc do sebe ve vyšší míře absorbuje některé těžké kovy.

Biotop a rozšíření:
Patří mezi pravé bílé hřiby vyrůstající jednotlivě i ve skupinách a objevující se téměř výhradně pod buky a borovicí lesní (Pinus sylvestris). Vyrůstá spíše vzácně a upřednostňuje vlhčí kyselá stanoviště. Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň.  

Hřib hnědí

Kuchyňské využití:
Patří k nejoblíbenějším křibovitým houbám. Dá se sušit, mrazit i nakládat a je vynikající ve směsích, polévkách, omáčkách a různých masitých pokrmech. 

Vliv na zdraví:
V hřibu hnědém byly objeveny látky redukující krevní tlak, působící proti obezitě a vyznačující se neuroprotektivními účinky. Jednu z nejvýznamnějších látek představuje L-theanin, což je aminokyselina nacházející se i v zeleném čaji. Navozuje stav relaxace, zklidňuje mysl a přispívá k dobré kvalitě spánku. 

Upozornění:
Hřib hnědý patří k nejvýznamnějším absorbentům radioaktivního cesia 137Cs. Pokud jej navíc nalezneme v prosinci, je třeba dávat pozor, aby nebyly plodnice opakovaně přemrzlé, což poznáme podle toho, že ztratí svůj pěkný vzhled, jsou vybledlé a mokvavé.

Hřib kovář

Roste od Května do Října  

Jedlí

Kuchyňské využití:
Doporučuje se především do masitých pokrmů a omáček. 

Upozornění:
Kovář má poněkud tvrdší dužninu a vyžaduje minimálně 15 minut dlouhou tepelnou úpravu. Nedostatečně upravené plodnice mohou způsobit zažívací obtíže.

Biotop a rozšíření:
Roste hojně v jehličnatých i listnatých lesích a daří se mu zejména pod smrky, duby a buky.
Vyskytuje se na kyselých i mírně zásaditých půdách, od nižších poloh až po horský stupeň. 

Hřib koloděj

Roste od Června do Října 

Jedlí

Kuchyňské využití:
Je vhodný do polévek, omáček a masitých pokrmů. Nedoporučuje se raději na řízky, protože za syrova je jedovatý a vyžaduje minimálně 15 minut tepelné úpravy! 

Upozornění:
Houby by se všeobecně neměly kombinovat s alkoholem a u tohoto druhu to platí dvojnásob. 

Biotop a rozšíření:
Vyrůstá hojně v lesích, alejích, parcích, na hřbitovech a dalších podobných místech, zejména pod lípami, duby a buky. Vyskytuje se jednotlivě nebo v menších skupinách a setkat se s ním můžeme od nížin po pahorkatiny. 

Hřib černený

Roste od Července do Října 

Jedlí 

Hřib červený Roste ne příliš hojně v smíšených i listnatých lesích,v parcích, zahradách i na hrázích rybníků - převážně pod duby, buky, lipami i habry na humózní půdě od nížin až do podhorského stupně!

Hřib červený je v některých krajích vzácný, v jiných hojný. Jde o teplomilný druh, který se vyskytuje v listnatých a smíšených lesích, případně na stanovištích ovlivněných činností člověka, jako jsou návsi, parky a hráze rybníků. Preferuje duby a lípy, roste od července do října 

Klobouk dosahuje 35-65 (až 90) milimetrů. V mládí je sytě, živě až tmavě červený, postupně - především na světlejších stanovištích - bledne až do pleťových odstínů. Povrch má v mládí sametový, později plstnatý až krupičkatý.

Hřib plavý

Roste od Červena do Září 

Jedlí

Kuchyňské využití:
Je sice jedlý, ale vzhledem k tomu, že je zařazen do Červeného seznamu ohrožených druhů hub, měli bychom jej spíše chránit. 

Charakteristické znaky:
Tento druh hřibu je poznatelný podle plavě hnědého klobouku s převislou pokožkou, třeně bez síťky a zejména podle na řezu neměnné dužniny, jež je cítit po jodoformu. 

Biotop a rozšíření:
Roste vzácně v teplých a prosvětlených listnatých lesích, na hrázích rybníků nebo v parcích. Objevuje se jednotlivě i ve skupinách, daří se mu zejména pod duby a upřednostňuje zásadité půdy a nižší polohy. 

Křemenáč březový

Roste od Června do Října 

Jedlí

Kuchyňské využití:
Patří k nejchutnějším hřibovitým houbám, ze kterých se dají připravit vynikající řízky. 

Charakteristické znaky:
Tento druh má nejtmavší šupiny na povrchu třeně ze všech křemenáčů. Týká se to i mladých plodnic. 

Biotop a rozšíření:
Roste pod břízami, obvykle v menších skupinách, s oblibou v borůvčí.
Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň. 

 Zajímavost:

Křemenáč krvavý (dubový)

Zajímavost:
Křemenáč krvavý chutná sice slimákům, ale ti se o něj nemusí dělit s jinak nenasytnými červy, kterým všeobecně křemenáče "nevoní". 

Charakteristické znaky:
Nejcharakterističtějším znakem odlišujícím tento druh od ostatních křemenáčů je jeho tendence zbarvovat se na poraněných místech do červena. Patrné je to především ve spodní části třeně. 

Biotop a rozšíření:
Roste roztroušeně pod osikami a duby, s oblibou na zásaditém podloží.
Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň.  

Křemenáč osikový

Roste od Května do Listopadu

Jedlí

Kuchyňské využití:
Všestranně využitelný druh vhodný zejména na řízky.

Charakteristické znaky:
Dobře poznatelný podle mladých plodnic, které mají v mládí bělavě šupinkatý povrch třeně. Ostatní druhy křemenáčů mají šupinky již od mládí rezavohnědě, tmavohnědě či černě zbarvené.

Biotop a rozšíření:
Roste hojně, většinou ve skupinách pod osikami ve spadu listí nebo v trávě.
Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň.  

Křemenáč smrkový

Roste od Června do Listopadu

Jedlí

Kuchyňské využití:
Patří stejně jako všechny ostatní křemenáče mezi vynikající jedlé houby, ale měli bychom jej vzhledem k vzácnějšímu výskytu spíše chránit. Je zařazený v Červeném seznamu ohrožených druhů hub.

Charakteristické znaky:
Křemenáče se vyznačují oranžovohnědým nebo rezavohnědým zbarvením klobouku a všechny patří mezi jedlé druhy. Od podobných kozáků se neliší jen barvou, ale také daleko výraznější přívěskatou blankou, která v tomto případě přesahuje až 6 mm přes okraj klobouku. Pokud naleznete křemenáče v čistě smrkovém lese, bude se jednat o tento druh. 

Biotop a rozšíření:
Roste jen místy a tvoří mykorhizu se smrky. Objevuje se jednotlivě i ve skupinách, obvykle na mechatých lokalitách s kyselým podložím.
Vyskytuje se zejména v podhorských a horských oblastech. 

Liška obecná

Roste od Června do listopadu

Jedlá

Kuchyňské využití:
Výborná jedlá houba s delší trvanlivostí, využívaná zejména do polévek a omáček.  

Vliv na zdraví:
Vyznačuje se protizánětlivými, antioxidačními a antimikrobiálními účinky. Některé její látky jsou účinné proti různým bakteriím, například proti střevní bakterii Escherichia coli a zlatému stafylokoku (Staphylococcus aureus). Obsahuje nezanedbatelné množství železa, vitamin C a D2, ß-karoten, různé fenolické látky apod. Zajímavý je také fakt, že v ní byl objevený serotonin, což je látka, jejíž nedostatek způsobuje poruchy spánku a deprese.

Charakteristické znaky:
Klobouk lišky obecné bývá na okraji laločnatě zprohýbaný, na povrchu je hladký a vyznačuje se stejným zbarvením jako vidleně rozvětvené lištny. Záměna za nějakou nebezpečnou houbu je vysoce nepravděpodobná.  

Biotop a rozšíření:
Roste v jehličnatých i listnatých lesích, zejména pod smrky, břízami, borovicemi a buky. Objevuje se většinou ve skupinách a setkat se s ní můžeme od nížin až po horský stupeň. V posledních letech se opět začíná hojněji objevovat, což je velmi příznivé, protože je považována za dobrý indikátor čistoty prostředí.  

Ryzec syrovinka

Roste od Července do Října

Jedlí

Kuchyňské využití:
Řadíme jej k nejchutnějším ryzcům, který se dá navíc jednoduše upravit. Je velmi chutný upečený na kamnech nebo v troubě, případně na ohni jako špekáček. 

Vliv na zdraví:
Byly v něm zjištěny látky vyznačující se protirakovinnými, antioxidačními a antibakteriálními účinky. Z minerálních látek obsahuje ve vyšší míře zejména zinek, který má nezanedbatelný vliv na reprodukci. Mimo to ovlivňuje metabolizmus bílkovin, sacharidů a regulaci imunitního systému. Působí příznivě při hojení ran a poCharakteristické znaky:

Tohoto ryzce by mohli méně zkušení houbaři za jiný druh i zaměnit, pokud se ale zaměří na dužninu, respektive její výrazný pach po slanečcích, nemělo by k záměně za nějaký nejedlý druh dojít. K dalším charakteristickým znakům syrovinky patří velmi hojné bílé mléko, které je dosti lepkavé a po chvilce vybledává, tvrdá a křehká konzistence plodnic a lupeny, jež po otlačení nebo stářím rezavě hnědnou.máhá léčit ekzém. 

Biotop a rozšíření:
Roste nehojně až vzácně v listnatých i jehličnatých lesích, nejčastěji pod smrky, borovicemi, buky a duby. Objevuje se jednotlivě nebo v méně početných skupinkách, s oblibou v mechu. Upřednostňuje kyselé a neutrální půdy a vyskytuje se od nížin až po horský stupeň.  

Ryzec kafrový

Roste od Července do Listopadu

Jedlí

Kuchyňské využití:
Jedlý, nejlépe využitelný ve směsi s jinými druhy hub. 

Vliv na zdraví:
Obsahuje látky s antioxidačními a antimikrobiálními účinky. 

Charakteristické znaky:
Lupeny tohoto ryzce jsou husté a místy vidlené, třeň plný, dužnina bělavě červenohnědá. 

Biotop a rozšíření:
Roste hojně, většinou ve skupinách v jehličnatých i listnatých lesích, zejména na kyselých podkladech pod smrky, buky a duby.
Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň. 

Ryzec pravý (borový)

Roste od Července do Listopadu

Jedlí

Kuchyňské využití:
Výborná jedlá houba vhodná zejména k nakládání do sladkokyselých nálevů. 

Vliv na zdraví:
Tento druh ryzce obsahuje látky s výraznými protizánětlivými, antioxidačními a antibakteriálními účinky. Byl z něho také izolován lactaroviolin, což je aldehyd s antibiotickým účinkem proti původci tuberkulózy.

Charakteristické znaky:
Tento druh ryzce poznáme podle pevných kompaktních plodnic a růstu pod borovicemi či jalovci. Vyznačuje se celkově oranžovým zbarvením, častými důlky na povrchu klobouku i třeně a oranžovým mlékem. Je sice zaměnitelný za jiné druhy ryzců, avšak pokud se zaměříme na oranžové mléko, nehrozí nám záměna za žádný nejedlý, natož jedovatý druh. 

Biotop a rozšíření:
Roste nejčastěji na travnatých místech při okrajích lesů pod borovicemi a jalovcem. Objevuje se obvykle v roztroušených skupinách, s oblibou v mladších borových porostech. Vyskytuje se od nížin až po horský stupeň a upřednostňuje spíše zásadité podloží.  

Hlíva plicní

Roste od Května do Října

Jedlá

Kuchyňské využití:
Patří mezi všestranně využitelné houby. Můžeme z ní připravit znamenité řízky a dršťkovou nebo bramborovou polévku. Chutná je i v různých omáčkách, rizotu, salátech a masitých pokrmech. Vzhledem k tomu, že její plodnice v nálevu nešlemovatí, je vhodná také k nakládání do kyselých nálevů. 

Vliv na zdraví:
Hlíva plicní se vyznačuje podobnými léčivými vlastnostmi jako hlíva ústřičná. Obsahuje rovněž betaglukany a vykazuje se protirakovinnými, imunostimulačními, antimikrobiálními, antifungálními, antioxidačními a protizánětlivými účinky. Doporučuje se zejména alergikům, astmatikům, diabetikům a lidem s oslabeným imunitním systémem.

Charakteristické znaky:
Hlíva plicní je na rozdíl od hlívy ústřičné subtilnější a světlejší. Na okraji klobouku a v lupenech ve stáří postupně žloutne. 

Biotop a rozšíření:
Vyrůstá hojně v trsech či střechovitě nad sebou na pařezech a odumírajících kmenech nejrůznějších listnáčů a vyhledává lokality bohatší na vláhu, místa podél vodních toků, lužní lesy, údolí a jiné podobné lokality. Nejčastěji se objevuje na bucích, osikách, vrbách a břízách, ale objevit ji můžeme i na jiných dřevinách, vzácně dokonce i na jehličnanech. Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň.  

Hlíva ústřičná

Roste od Října do Března

Jedlá

Kuchyňské využití:
Patří mezi všestranně využitelné houby. Můžeme z ní připravit znamenité řízky a dršťkovou nebo bramborovou polévku. Chutná je i v různých omáčkách, rizotu, salátech a masitých pokrmech. Vzhledem k tomu, že její plodnice v nálevu nešlemovatí, je vhodná také k nakládání do kyselých nálevů. 

Vliv na zdraví:
Vyznačuje se ojedinělou kombinací zdravotně prospěšných látek, jakými jsou například některé vitaminy (především z řady B), dále proteiny, steroly, aminokyseliny, mastné kyseliny a potřebné stopové prvky (Fe, K, P, Na, Zn, Se, Cr, Cu, B, I). Vůbec nejvýznamnější složku hlívy však tvoří glukany, konkrétně Beta 1,3/1,6 D glukany. Hlíva ústřičná upravuje velice účinně hladinu cholesterolu v krvi a krevní tlak, odstraňuje nebo tlumí bolesti některých kloubových onemocnění, odstraňuje bradavice virového původu, pomáhá alergikům, astmatikům a diabetikům a její pravidelná konzumace představuje výbornou prevenci proti nebezpečným civilizačním onemocněním. Lékaři už ji dokonce začali doporučovat a využívat při chemoterapiích, protože zmírňuje jejich nepříjemné vedlejší účinky. Její kouzlo tkví ve významném posilování imunitního systému. 

Poznámka:
Hlíva ústřičná se dá jednoduše vypěstovat, takže nemusíme zbytečně kupovat v lékárnách drahé preparáty, které obvykle nepředstavují nic jiného, nežli rozemletý hlívový prášek umístěný v kapslích. Stačí, když si hlívu vypěstujeme, poté do 40°C nasušíme a následně rozemeleme na prášek, který pravidelně užíváme.
Dávkování: Při léčbě některých výše uvedených obtíží užíváme maximálně 1 a půl čajové lžičky prášku rozděleného ve 3 dávkách, v případě prevence maximálně jednu čajovou lžičku denně. Dávku však nepřekračujeme, protože větší množství může způsobit nevolnost!  

Biotop a rozšíření:
Vyrůstá na pařezech a odumírajících kmenech nejrůznějších listnáčů a vyhledává lokality bohatší na vláhu. Daří se jí zejména podél vodních toků, v lužních lesích, údolích a na dalších podobných lokalitách. Nejčastěji se objevuje na bucích, dubech, ořešácích, topolech a jívách, ale setkat se s ní můžeme i na jiných dřevinách, vzácně dokonce i na jehličnanech. Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň.  

Hlíva čepičkatá

Roste od Dubna do Června

Jedlá

Kuchyňské využití:
Je podobně chutná jako hlíva ústřičná, ale měli bychom ji vzhledem k jejímu vzácnému výskytu chránit. 

Vliv na zdraví:
Obsahuje látky s antibakteriálními a antifungálními účinky. 

 Charakteristické znaky:

Biotop a rozšíření:
S touto houbou se v přírodě často nepotkáme. Patří k dosti vzácným druhům objevujícím se na odumřelém dřevě některých topolů, především osik. Vyrůstá nejčastěji po 1-3 plodnicích, vzácněji se však může objevovat i v menších střechovitě uspořádaných trsech. Vyskytuje se pravděpodobně pouze v Evropě a upřednostňuje lokality v čistém prostředí.

Čirůvka fialová 

Roste od září do prosince

Jedlá

Kuchyňské využití:
Výborná jedlá houba, která však vyžaduje delší tepelnou úpravu. 

Vliv na zdraví:
Bylo zjištěno, že methanolové extrakty z čirůvky fialové působí proti některým kmenům bakterií, jakými jsou například Bacillus subtilis, Escherichia coli nebo Salmonella thyphimurium, ale také proti kvasince Candida albicans. Ethanolové extrakty navíc působí antimikrobiálně a vykazují se i antioxidačními účinky. Čirůvka fialová obsahuje také větší množství proteinů, vitamínů (zejména B1), minerálních látek atd.
V lidovém léčitelství se využívá k potlačení infekcí močových cest.  

Charakteristické znaky:
Šedofialové až fialové zbarvení celých plodnic, hladký klobouk s podvinutým, ostrým a často bělavě ojíněným okrajem, husté a tenké lupeny se světlým ostřím a jemně vláknitě vločkatý třeň činí z této houby vcelku dobře poznatelný druh. 

Biotop a rozšíření:
Roste velice hojně, často ve skupinách nebo v čarodějných kruzích, v listnatých i jehličnatých lesích, ale i v zahradách, sadech a parcích v rozkládajícím se listí, ve zbytcích dřeva, v mulčovací kůře, pilinách apod.
Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň. 

Čirůvka dvoubarvá

Roste od Září do Prosince

Jedlá

Kuchyňské využití:
Výborná všestranně využitelná houba, vhodná především k nakládání do sladkokyselých nálevů. 

 Vliv na zdraví:

Čirůvka špinavá

Roste od Srpna do Prosince

Jedlá

Využití:
Je jedlá a podobně chutná jako čirůvka fialová. Dá se využít do směsi nebo do různých masitých pokrmů. 

 Vliv na zdraví:

 Charakteristické znaky:

Biotop a rozšíření:
Roste hojně v lesích i mimo les, na místech bohatých na humus. Objevuje se nejčastěji na podzim, ale setkat se s ní můžeme prakticky celoročně. Zahrádkáři ji občas nachází ve svých pařnících i v průběhu zimy.
Vyskytuje se častěji v nižších polohách.